Kryštof a jeho záda

 Nazdárek kamarádi!

Asi všichni víte, že mě už nějakou dobu trápí střídavě noha a záda. Nejhorší to bylo asi od konce září, což zažil třeba Joei, když jsem zrovna spal u něho na privátě a jednou ráno se snažil vstát z gauče, oblíknout se a jít na zastávku. Myslím, že si připadal jako by doprovázel svého pradědečka. Co možná nevíte, je že se už nějakou dobu modlím za zázrak, aby se to zlepšilo a mohl jsem fungovat. A modlilo se i dost dalších lidí. No a jak jsem se tak modlil, tak jsem se občas Hospodinu zmínil, že kdyby to bylo k Vánocům. Nebylo by to špatný...Takovej jako trochu hec, nebo možná hodně odvážná prosba, žádost atd. No a jelikož je dneska štědrý den...tak možná vám došlo, co jsem zažil! V úterý (21.12.) mi Jaňulka dala k Vánocům CD Christallinus. Od tý doby jsem ho několikrát přejel, je báječný No a ve středu ho tak poslouchám a přemýšlím...najednou jsem docela jasně slyšel, že v tom je výzva ... že jsem od Godzone v Trenčíně vystřízlivěl, a vrátil se do vyjetých kolejí..že to tak nemá být. A normálně jsem se u toho kazeťáku rozpustil No a včera pozdě večer, když jsem se chystal spát...najednou jsem se mohl ohnout k čištění zubů (bez pokrčení nohou) a už přes den jsem jel kousek na kole a nebolelo to...a v tu chvíli mi došlo, že zítra (dneska) je štědrý den! A že Bůh je tady, slyšel moje modlitby a modlitby ostatních a dal mi strašně silně pocítit, že o tom ví a maká na tom. No a k tomu všemu jsme zrovna včera večer došel při čtení žalmů k tomu s číslem 146...Až si ho přečtete, pochopíte...V tu chvíli jsem prostě jenom seděl, měl jsem v sobě tolik vděku, že to teklo očima, což se mi dlouho nestalo....bylo to tak intenzivní, a silný!!!Prostě Bůh v celý svojí lásce! Dneska ráno jsem vstal ještě za tmy a šel mrknout na jeden kopec za barákem, než se rozednilo byl jsem nahoře a bylo mi fajn. Koukal jsem na světlo a sluníčko, který se snažilo proniknout mrakama, modlil jsem se a chválil Boha za to, co jsem s ním mohl zažít. 

Píšu vám to proto, že to chci říct dál. Zažil jsem Boží péči tak silnou, že chci aby jste to věděli. Je velmi mocný a slyší i to, co říkáme možná trochu odvážně, hecujeme ho, voláme k němu. A on to bere vážně! Není to troškař, ale nabírá nám lásky kamiony, prostě Chvála Spasiteli nejvíc a neustále!! Díky vám za všechny modlitby, kterými jste pamatovali na moji nemoc! Strašně si toho vážím a snažím se to oplácet!

Po štědrém dnu se to zase malinko vrátilo k horšímu. Zase jsem musel pokrčit nohy při čištění zubů. Teď je půlka ledna a já můžu v klidu sedět, dojet do krámu na kole, utíct sněhový kouli, ohnout se docela dost,...( prostě dělat věci, který jsem ještě nedávno nemohl a který jsem si nikdy neuvědomoval tak, jako teď). A v tom je právě ten rozdíl! Nic není samozřejmý, ani navlíkání ponožky nemusí být jednoduchý. To jsem si zažil (pamatuješ Joei?). Tohle si teď uvědomuju velmi silně, každý den...

No a druhá věc. Modlil jsem se já i další lidi. Modlil jsem se pravidelně a přinášel jsem Hospodinu tenhle problém hodně často. Potom když jsem nemohl psát diplomku (protože u toho nešlo sedět), tak jsem si to naplánoval na Vánoce. Začal jsem hledat práci (žádnou práci jsem nemohl dělat s tou bolestí). A ta největší bolest ustoupila přesně ve chvíli, kdy se situace kolem vyvinula tak, že jsem psal diplomku a našel práci. Chci tím říct, že Bůh nemá hodinky jako my, on neměří čas podle Slunce a dní, ale podle svojí vůle. A Boží vůle je dobrá! :)

Tak Dobrý milující Bože, díky Tobě za všechnu tu bolest, která mě učí. Díky za ten kurz :) I když jsem si předtím tolikrát stěžoval, hudroval a snad i se zlobil. Chci ti poděkovat, že jsi to pro mě udělal. Děkuji ti moc, za ten krásný pocit Tvého uzdravení. Díky za Tvoji lásku Pane!

 Haleluja!!!